See this page in:
English

Čeština

Čeština je západoslovanský jazyk, kterým mluví 12 milionů lidí v České republice. Mnoho lidí z Česka je také v jiných zemích, zejména v USA. Čeština je nejpříbuznější slovenštině, polštině a hornolužické srbštině.

Region, kde se mluví česky se tradičně nazývá Čechy a byl pojmenován kmenem Bójů, kteří podle římských zdrojů přišli na území dnešní České republiky v 1. století našeho letopočtu. Dialekty, kterými se mluví na Moravě jsou rovněž považovány za formy češtiny.

Česká literatura se začala objevovat v 13. století. První tištěnou knihou v češtině, byl příběh o trojské válce, zveřejněná v Plzni v roce 1468. Po mnoha letech rakouské nadvlády, během které byla němčina hlavním jazykem literatury a vlády, se česká literatura obnovila na konci 18. století.

Nejvýznamnější spisovatel v době rané české literatury byl Jan Hus (1369-1415), náboženský reformátor, který také reformoval český pravopis. Zavedl v češtině diakritiku, například čárku (´) na některá písmena. Výsledek: český pravopis se od polského velmi liší. Například české č se v polštině zapíše jako cz.

Česká abeceda

A recording of the Czech alphabet by Zbyněk Bambušek

Upřesnění

dlouhé á je to samé jako a s čárkou. To samé platí i pro ostatní samohlásky: é, í, ó, ú, ý.
ě se vysloví [je] po p, b, v, [e] po d, t, n, které jsou palatalizovány (měkčeny) na ď, ť, ň. Po m-mě se vysloví [mɲe], ale [mje] v některých nářečích.
d, t, n před i a í se vysloví jako ď, ť, ň.
ú se používá na začátcích slov, uprostřed nebo na konci se používá ů, ale v některých cizích slovech a příjmeních se používá ú i jinde než na začátku slova
znělé hlásky se vysloví nezněle na konci slova, například chléb [xle:p], jazz [ʤes], rub [rup].
s výjimkou v (pouze pokud je před neznělou), n, m, n, r, l, neznělé hlásky se vysloví zněle před znělou a naopak, např. zpít [spi:t], sbít [zbi:t].
l, r (a vyjímečně i m a n) mohou být slabikotvorné, např. jedl, kapr, sedm

A recording of the text on this page by Jan Jurčík

Vzorový text

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

A recording of this text by Vaclav Dekanovsky

Překlad do angličtiny

All human beings are born free and equal in dignity and rights. They are endowed with reason and conscience and should act towards one another in a spirit of brotherhood.
(Article 1 of the Universal Declaration of Human Rights)